IVAZ GUJUZREN DUSIDAR DÂ IVGE

MÅnako; kathae sedae dÁ HÁf hÁpÁnko dÁ w`i sÁrÁs jwtko tahÇkana. Gofa pÅrÅ] gwi-`a$gra, gudfi pÅrÅ] mÅrÁm-bhi`i, >w$gi pÅrÅ] sa$ge par½a khan `hulw pÅrÅ] Án-dhÁnte purunko tahÇkana. Un dÁ toa-daheteko um-nafkazkan tahÇkana. Pwris pichu judw-judw gaf khan pwris pichu judw-judw birit tahÇkantakoa. Murmuko dÁ baba puthi babako pafhaoa khan Sorenko dÁ sÁrÁs sipwhi. BÁchÁr bhor lwgix judw-judw pÁrÁb-pÁrbastako. JÁnÁm khÁn mÁrÁn hwbi] reaz judw-judw lÅgcartako. ÆnÅ]-serev lwgix judw-judw rwf-rahatako. DÁ$-lagfÇ ar baha-sÁhrae lwgix judw-judw ru-raha. RÁf-landae lwgix bejae sÁrÁs pwrsitako! ChÅ]-bÅ] jÁmako-vuiako ar kusi-rwskwte dinko khÅmaoexkan tahÇkana. Ato-ofazre celeaz bÁr-bÁtÁrge ba$tako. Hiskw-hulw$ dÁ pusri in mara$ hà ba$ tahÇkana, bickÁm sÁmaj talare daea-dulwf ar gÁfÁ-gÁpÁfÁ reaz jharna daz dÁ rifim-rifim buhÅl oṇ`okozkan tahÇkana. SÁmajre mwvjhi-pargana bÅbÁstha dÁ w`i nae ar napaete a]az kwmikoe kwmi idiexkan tahÇkana. Lwiako kathae; tis sedaere cÁ onko dÁ jwti-sÁmaj rukhiwi lwgix ji¹i hà ji¹iko alaeleda. OnatÅfÁ$ rÁfazgeko rwfaka½ada ……. Bwhinge hqte ka sa$kha becÁ$, Bwhinge kane ka sona becÁ$, Bwhinge tao hona libo Campa Gaf.  MÅnkhan nit? Haere un mara$ sÁrÁs jwt! Nit dÁ jugi-phwkir leka, oka dig-oka `ahar cÁ hÁe-bhqr`o sakam lekabon o>a$ adÁzkana. Cedaz? CÅx karÁn kana? Santal hÁpÁnkobon jugi-phwkir cabaen reaz dÁ w`i lekan karÁnko menaz botÅ]a. NÁṇ`Å onako cetan ÁfÅ-Áfpax galmaraoz dÁ mÁhÁvjÁrgea. Æṇ`Åkhan dÅ dela, noa hu`iv ÁnÁlre noa reaz ÅkÅn jhartexbon cÅpÅ]-hw>ivanlege.

   Tuv sar dÁ ar ba$ ruwfa. Ona sik; oka parÁmenaz dÁ parÁmena. ParÁmen gho>nako dÁ ar jqhq poraetege ÁhÁ ruwf dafelena. BickÁm oka ÁktÅ nit tire menaz, onage mÃvjtebon lafcaf lekhange swbid man½a reaz swbud dÁ. Sedae sÁrÁs jwtbon tahÇkan dÁ rwskw reaz kathage. MÅnkhan nit jhi$gw-jhÁl arbon jargo cabaente; sedae katha uihwrkatebon hae-cÁg dÁ lelha hÁfaz kwitukge. MÅnako; hafam hÁfko dÁ ako bidwl reaz gho>nakogeko lw>i] bafaea. Noa hafam ji¹ire hÃ, onko dÁ akoaz mÇx sama$re gha>aozkan gho>nako dÁ oka hà ba$ko vÅl oroma. Onko dÁ sẹi sedae `aka`az, sedae loboz tehev hwbi] hà Ånka chaz-chaztege menazko.

   W`i gwhir satalaz khÁndrÁndkate ba`ae vamÁzkana; ba$ma Santal sÁmaj dÁ lahaz bÁdÁl artÅx kh¿iduz sÅ]ge vur calazkana. Caz hale bam mena; man½abon bw` calazkana, mÅnkhan jumi-jaega dÁ ba$ge borketozkana. Baba½az jumi nit dÁ mÃfÇ boehako >hÅn hw>iv ku>rwente ÅkÅn dÁ tabÅn jÁm lekage sarÅ]akana. Inwkate ona tabÅn jÁm jumi dÁ arhà boehako talare hw>iv-hw>ivte hw>iv ku>rwztege tahÇ idiza. Itw-rwnu ar pa>an daz reaz subita ba$te; cas-basko do ÅkÅn Cando bhÁrsage. PasÅ] bujhwure muskilbon a>kar, onate Santal sÁmajren hÁfko dÁ pÅ >hen hw>ivkate, onkoaz sÁmaj cetan hunudiskobon hwtfwulege. Santal sÁmajren onko hÁf dÁ noa lekabon hw>iv dafekekoa:- 1. Ato-`ihwtren girwbwsi hÁfko; 2. Cwkriw hÁfko ar 3. Rajghwriw hÁfko.

1.  Ato-`ihwtren girwbwsi hÁfko :  Ato-`ihwtre ÅkÅn cwsiko dÁ ba$ko tahÅnkana, bickÁm noa thÁkre dÁ, onko sanam hÁfkobon dÁhÁ dafeakoa, ÁkÁe dÁ cas cha`akate hà w`i lekateko nalha wsulozkan. Lwikaz dÁ niwge je bhwg batarlen khan no$kan ato-`ihwtren adÁm lasÅr hata$an kufi-kofakoge cwkri (sÁrkari/bÅsÁrkari) wsuloz lwgix lw>u sÁhÁr sÅ]ko pharkao adÁzkana. Inwkate cwkrijo$ reaz urwliw hudisante sajao pÅrÅ], adÁm kufi-kofako hà lw>u sÁhÁr sÅngeko helao pharakozkana. Noko mudre adÁmko dÁ din-mwjuri kwmi khan kufiko mudre `herko dÁ kwfmiz lwgix sÁhÁr bajar sÅnko virkana. Inwkate nalha wsuloz lwgix adÁmko dÁ Bwrin-Bwgfi khan adÁmko dÁ Namal-BÁrdÁmanko helaozkana.

   Æṇ`Åkhan w`i mÃvjte pus>wuaxbona je ato-`ihwtren girwbwsiko doko ÁkÁeko kana. Mix lekatebon mÅnlekhan; noko ato-`ihwtre twpuz tahÇyen girwbwsikoge Santal sÁmajren asÁl pahradarko dÁ. Nokoge sÁmaj reaz jÁnÁm khÁn mÁrÁn hwbi] reaz jÁtÁ lekan lÅgcar-wricwli doko manao wguexa. Nit dÁ no$kan hÁfkoazge – (i) SÁmajiw HalÁt, (ii) Kwu`iwri HalÁt ar (iii) Rajwri HalÁt cetanre nasenazbon guni bhwbilenge.

   (i) SÁmajia HalÁt -  Un dÁ sÁmaj bÅbÁstha w`i kÅ>Å]ge tahÇkana. SÁmaj reaz lÅgcar-wricwli dÁ rifim-rifim phwriw phw>ige tahÇkana. Mwvjhi-pargana bÅbÁstha talate sÁmaj dÁ lÅgÅm jutw laha idizkan tahÇkana. SÁhrae-sakratre mÃfÇ siv mÃfÇ vindw jham-jham, kulhi dÁ ba$ge nisunozkan tahÇkana. MÅnkhan tehev ona kulhikore dÁ bhutko `eraena. Mwvjhi-pargana bÅbÁstha dÁ rwpux ba$gla bha>ena. Oka sÅn ku>i ÁntÅge lu>i lekan bicwr hoyozkana. Âloz-pafhaoz jug hÅ]enre hà kulhi dufu[ reaz oka bicwr hà Álkate dÁ ba$ge rwkhi jogaozkana. Oka atore bin mwvjhi baba hukumte bÁlÁz reaz, oka Åktiwri hà ba$ tahÇkan, nit ona atokore jqhqege dÅmwriw sui lekako bÁlÁzkante, pal lekako dar idizkana. Bi>lwha reaz bÁtÁr cabaente, kufi hÁpÁnko hÃko birnwha cabaena. NÅ hwli aboren kufiko dÁ jqhqman tqhq jwt-kujwt >henko `himnizkana. Abo sÁmajre ‘AIDS’ lekan rajrÁg bÁlÁakan dÁ ÁhÁtÅxgebon ba$ dafekea. BÁtÁl pwurwkore aboaz abÁl jumiko dÁ bÁlÁ sambaozkana. Gidwr-pidwrko Ál-wkil ocoko reaz dÁ, oka hà sad sana dÁ ba$ge w$kurabonkana. No$kare wjwufi mÁn khwtir, asÁkaete kofako dÁ ÁlÁ$-phÁlÁ$ko dqfq bafaekana. Jug reaz ela$re nahaz kufi-kofako atarozkana. Ar onatege cele] onko dÁ sat kam bwgikate adjuwnrege laila-mwjnuzkanem vÅlkoa. Rwnu bo$ga bhitwr ofaz khÁne dÁn oṇ`okente, nit dÁ ha> kan-ba> kan go>a >wn`ie kamsao bafaekana. Hwṇ`i-pwurwre no$kabon jÁbÅ idizkante, aboaz hÁfmÁ dafe ar hudis dafe dÁ lÅbfÅ] idizkana. Ato-`ihwtre sÁmaj lahantie lwgix ba$ dÁ jahan dupufu[ge oramÁzkan ar ba$ dÁ jahan sÁmaj banadhaokoge toenatozkan. SÁmaj reaz mwvjhi-pargana bÅbÁstha hà mungw ka> baragena. Ato hÁfko hà nahaz lahanti kwmi (bijli, daz, sÁfÁk, ran-murgwn, puthisal, iskul-kÁlÅj, hasa-bhasa eman) lwgix jumixkate sÁrkar ar sÁrkar sqote jofao menaz, oka bwisi sqote hà jahan jogajogge ba$ko dÁhÁexa. Hasa-bhasa ar lÅgcar-wricwli reaz dÁ ÁkÁe hà bhabna-cintw dÁ bwnuztabona. Ar Ånte subita ar kulwu-jufwu ba$te ato-`ihwt khÁn jqhq lekan sÁmajiw sakam ar serev-durw$ uchwn dÁ kukmu khÁn hà bahre reaz kathage. Ato-`ihwtre daea-dulwf ar gÁfÁ-gÁpÁfo reaz bhab dÁ kwpur leka chan adÁzkana. Kamtam-jÁmtamren turphidarbon hoyakana. Muskilazko dapram lwgix jumixtÅx dÁ mwrkhu marao idiena. Mucwx mÅnkhan mucwx utwr dÁ ba$, rÅ$gÅ] jala sÁmaj reaz oka lÅgcar hà napae sÅlÅx dÁ ba$ge manao-ganaozkana. Bhabna reaz katha; swdwi bapla lekan wricwli dÁ kuṇ`wl vapamre dÁn ucwfena. Mix katharebon mÅnlekhan; aboaz sÁmajre dÁ w`i lekan bwfi] tejoko bÁlÁ pÅrÅ]ena. Ar onko tejoko dÁ sÁmaj reaz jÁtÁ lekan napae bebÁstha dÁ jÁm-jÁmteko jÁm khÁkyÁ gÁxkazkana.

   (ii) Kwu`iwri HalÁt – Jqhq sÁmaj reazge kwu`i dÁ ona sÁmaj reaz bisija$ kana. Oka sÁmaj reaz kwu`iwri tinwzge dÁfhÁa, ona sÁmaj dÁ unwzge lahantiakana mÅnteko swbitexa. MÅnkhan HÁf sÁmaj dÁ bhugwz kaṇ`a leka hoyakana, jqhqtinwz ona kaṇ`are dazbon dul, ona dÁ jÁrÁ cabaztege tahÅna. Kwu`iwri dÁ mix>Ån gwhir biswige. NÁṇ`Å noa babÁt phaelaote galmarao dÁ ba$bon dafeaza. Bujhwu ocobon lwgix ÅkÅn ninwzge mÅnÁgÁzkana je jqhqtinwzge casbon arjao, jqhqtinwzge >aka-paesabon rÁjgar; cekabon lwi dafeaza je onako sanam dhÁn dÁ oka sÅ] pqefÇ calazkana? Cas khÁn arjao dhÁn reaz swhi dam dÁ ba$ vamÁzkana. BÅ$k sqote oka lekan jonofaoge bwnuztabona. Bulu$ khÁn ÅhÁ[kate ha`ga jahaj kiriv lwgix dÁ ÁkÁeaz dokanbon dukwnkana?  Khw>ige; mÁlÁ$ daz jÁrÁkate jogafakax onako dhÁn dÁ dinwm dinre jwrufÁz jinis saodae lwgix e>az sÁmaj reaz tire calao cabazkana. HÁf hÁpÁnko bÅbsa kwmi dÁ caz cÁ w`ige babatbona. Abo dÁ lw>u bÅbsama durer thak, cae-pan dokan hà w`ige hwrufÁz lekabon a>kara. Ona iwte mÅnÁgÁzkana je kwu`iwri sÅ]tebon kÁmjÁrgete w`i uswrate sudkhÁr mahajÁnkoaz jhwlirebon jhwli >Åp >ÅpÅz, jahan hahafa katha dÁ ba$ kana. Jqhq lekan sÁmajiw kwmikoge ÅkÅn dÁ jÁm cetan reaz kwmi kana. MÅnkhan aboma mix lapÅx mwṇ`i jogafte din calazkan, Åṇ`Åkhan sÁmaj lahanti kwmi lwgix ÁpsÁr dÁ ÁkÁrtabon. No$kan halÁtre gÁ] ba$ khanbon cekaza.

(iii) Rajwri HalÁt – ÂkÁe oṇ`yox cÁko bÁtÁr oco½akaxbonteko lw>ija ba$ma - politics is a dirty game. MÅnkhan onkan katha dÁ ba$ kana. Mase amge bhwbitme; am bhwlwime lwgix bhwlwi pontako dÁ okare tÁenatÁzkana? DhÁrage onkan sanam wn-kwnunko dÁ Raj Bwisi ar ba$ khan Diswm Bwisikorege (Assembly & Parliament) pasÁzkana. Ar noa hà swrigea je onko rwsiwkoge onkan bwisire dufu[ dafeaz reaz hÁk dÁ menaztakoa, ÁkÁe dÁ jqhq rajwri dÁl khÁnge te$gokate bho>reko jitkwrÁzkan. Metazme ÁkÁeko dÁ rajwri cham`a latarreko mwndwfiwzkan, onkankoge ona bwisikore doko dufu[ dafeaza. Onate mimix disuwko dÁ rajwri reaz ela$te dÁ jharkaote hÃko jharkaozkangea.

 NÅ hwli ÅstÁk HÁf hÁpÁnko dÁ sanam lekan sÁmaj lahanti kwmi lwgix dÁ rajwri dÁlkorege >eha`akanko tahÅnkana. SÁmajre kw>i] sÅ kw>i] gho>nako lwgix hà pÁrjako dÁ rajghwriwko >hengeko vir calazkana. SÁmajre jahan durlwi hÅ] emanlenre hÁfko dÁ sÁmaj reaz banadhaoko vir bwgikate, onko dÁ mÇx jwpixkate rajghwriwko >hÅngeko dwf idiexa NÁṇ`Å mix katha sÁgÅaz dÁ niwge jÅ nÅhwli HÁf hÁpÁnko dÁ ar e>az sÅ] lekateko hw>ivakan leka, rajwri sÅ] lekate hà  w`i lekan rajwri dÁlreko khwf bafa½akana; ÁkÁe dÁ az-sar, ÁkÁe dÁ upwl baha, ÁkÁe dÁ ti-talka, ÁkÁe dÁ datrÁm-ku>wsi khan adÁmko dÁ ar w`i lekan dÁlreko hufwx bafa½akana. Onko lwgix dÁ hae-hae, Ånte onko dÁ sÁmajre lagaoz sÅ$gÅl dÁ ba$ko vÅl >hika, bickÁm nijwr suk lwgix apnar talarege sim lekako topoxa. No$ka hà avjÁmÁza ba$ma jaga-jagare ato hÁfko dÁ rajwri dÁlreko hw>ivakan leka judw-judwko pÁrÁb-pÁrbasÁza. Sqote noa hÃko lwia; ba$ma ona atoren hÁfko dÁ rajwri dÁl lwgix apnar talarege ka`a-bayar lekako lwfhwia. Noa hà HÁf hÁpÁnko lwgix dÁ maha bÅbhwg jÅ onko dÁ apnaraz daman bho>, mix ph*f*z hwṇ`i ar mix ku>i cakhna lwgixko wkhriv gÁxkaz reaz he½a menaztakoa. Onatege cele] Jharkhaṇ` reaz kukmu dÁ kukmurege tahÇyentakoa.

2.   Cwkriw HÁfko : Duniwre wsulÁz lwgix dÁ w`i lekan hÁr-`aharko menaza. MÅnkhan HÁf hÁpÁnko ÅkÅn dÁ cas bhÁrsagebon wsulÁzkana. MÅnkhan hÇ, nÅhwli mix bar hÁfko dÁ cwkrikate hà wsulÁz reaz aotanbon hwraka½ana. Laha macha dÁ ÅkÅn mahasÁe ar nwrs eman reazge bana`ae tahÇkana. MÅnkhan nit dÁ `ak>Ár, injiniwr ar ukilko hà menazkotabona. Inwkate raj sÁrkaraz wpiskore ar w`i lekan bÅ$k, LIC, rel, pÁs> wpis, iskul-kÁlÅjkore hà HÁf hÁpÁnko bÁlÁ bafa½akan reaz katha avjÁmÁzkana. Noa hà swrigea jÅ Ál-pafhaore adÁm lasÅr hata$an kufi-kofako dÁ cwkri wsulÁz lwgix diswm reaz lw>u-lw>u sÁhÁrko sÅn hÃbon wpir hÅ]akana. No$kan lw>u sÁhÁrkore cwkri wsulÁzkan HÁf hÁpÁnkoaz halÁtge ÅkÅn jhalaztÅxbon vÅllege.

   AsÁkaete sÁhÁr-bajarkore cwkri wsulÁzkan hÁfko dÁ, setazre lÁlÁ-lÁlÁ pi>hw mo>rakate wpis kwmiko calaoenge, khan cando hwsur dÁko chu>i hÅ]enge. Wpis khÁn ruwf jÁkhÅn ghane dÁ rasÁn-pwni, ghane dÁ swbji eman khan oka dÁ gidrwko lwgix khata-kÁlÁm saodaete din dÁ parÁmÁztakoa. Wyu[ la$ga-lorao kedoz jÁm bafakate dÁ sadÁm wkhrivkateko giti] jirwuenge. Inwkate asÁkaete chu>i din hiloz, pefa emanko hÅ]len khan nanha hÁ>Áz sqote gatez dÁ ba$ko hifiva. SÁmaj dÁ lÁzkan->huzkan, noa reaz dÁ cÅx jalage bwnuza. Noagetae mix sadharÁn cwkriw½az dinwm din reaz jibÁn (kwmi-hÁra) dÁ. Uni dÁ ghwni `a$gra leka jibon dÁ bitwuztaea.

   Dosar thÁkren cwkriwko dÁ onkoge ÁkÁe dÁ jaoge ato-ofazko uihwr ruwf. MÅnkhan no$kan uihwriwkoaz lekha dÁ cupux sumu$gea. Onko dÁ ona sÁhÁrre arko tahÅnkan hÁfko milwukate bwchri japar½azko orama. Onko dÁ sÁmaj utnwu bwisiko berex bafakaza. Japar½az emankore HÁfte serev-durw$ lwgix dÁ tumdaz->amak eman hÃko jogaf bafakaza. Ar ba$ khan si`i kÅsÅ> emanma menazge. Onko jwt dÁrÁdiwko dÁ sÁmaj cetan la> bala$ko hukwya. Onko dÁ akoge ‘super Santal’ ar budgwriwko kanako mÅnteko lw>i] bafaea. AsÁkaete rajghwriw ar dhÁrÁm guru emanko dÁ sÁmaj tayÁmÁz reaz dÁs ladeako dÁ ba$ko pwcwza. Jwsti jhukwlko tahÇlen khan kwhni-ÁnÃfhÇko Ála. Ar judi noa khÁn hà twpisko tahÅn khan candokiw Santali sakam eman hÃko uchwna.

   NÁzÁe no$ka; w`i kha>Áte mix cwkriw½az jibÁn-dÁrsÁnbon vÅlkeda. MÅnkhanbon diswima; uni cwkriw dÁ w`i lekan bin vÅlÁz sikfi babÅrtey tÁl kirdhumÁzkana. A] tahÅn bhor mwhnw pichw tÁlÁpe vam idiete jage gharÃvjrenko dÁko jÁm lÁlÁzgea. Khan sad sana sarsaolenre dÁ wikhw la] ka>qfkate pon caka pÃk gw`ikoe kiriv jufwua ar inw badre dÁ ona sÁhÁrrege hasa latarÁz lwgix dÁ `iṇ`wkoe jogafjo$a. Jqhqtinwz onkan sÁmaj dÁrÁdiwko dÁ jwt-pwrsi lwgixko dandÁz; mÅnkhan akoren gidwr-pidwrko ba$ dÁ Santaligeko cex ocoko ar ba$ dÁ gidrwkore jwt-pwrsi reaz daea-dulwfgeko dul pÅrÅ]ako. Onkankoren gidrwkoren gÁ-baba doko ‘mwmi-papayenge’ khan kaka-kumw$ sanam dÁko ‘a$kal’ cabaenge. Uni cwkriw dÁ ÁkÁekoe bala-sakaexko, nÁṇ`Å dÁ alo lwilen khange bhage. Uni cwkriw dÁ a] tahÅnrege noako sanamaz dÁ mÇx pÅrÅ]e vÅl idijo$a. Ar judi uni dÁ gÁfÁm gidrwtakoaz kwrtut vÅl lwgix ji¹Åxe tahÇlen khan, uni lwgix dÁ hae-hae! Onatege mix nam`ak HÁf dÁrsÁniw dÁe mÅnexa jÅ tinwz HÁf hÁpÁnko bahre sÅ] cwkri kwmiko wpir calazkan, onko dÁ ji¹Åx tahÅnregeko ‘bhaṇ`an’ adÁzkana.

3.   Rajghwriw HÁfko : ÂkÁe HÁf hÁpÁnko ba$ doko cwsi kan ar ba$ doko cwkriwko kan, onkanko dÁ rajghwriw dÁlren HÁfbon metako, pasÅ] jahan bhul dÁ ba$ kana. HÇ, no$kan hÁfkoaz lekha dÁ kÁm machagea. Hoe dafeaza, tehev-gapa asÁkaete Jharkhaṇ` lekan rajre pavcayat bachnao hoyente lekha dÁ pasÅ] b¿fti vÃgÁzgea.

ÆkÅn MP/MLAkoge rajghwriwko dÁko ba$ kana, bickÁm rajwri cham`a latarre wcurÁz sanam lekan rwsiwko dÁ rajghwriw hÁfko hoyozkana. Diswimabon; mimix rajwri dÁlrenko dÁ w`i lekan rwsiwko menazkotakoa. Onko ‘rwsiwko’ akoaz cham`a latarremako khÅvcÅrÁzkange, sqote a]ren MP/MLAyaz jhola gÁz hà bae tayÁmÁza. Jhola gÁg reaz ÅkÅn mix>Ånge sad-sana; jÅmÁn ‘capo jofo’ dÁe pafaoz. Cedazje uni rwsiw dÁ ona ‘capo jofo’ bhÁrsage culhw dÁ jolozkantaea. NÅ hwli sanam lekan lahanti kwmiko lwgix cedazje rajghwriwkorege jwsti >eha`Áz hoyozkana, onate rajghwriw hÁfkoaz lekha hà `her idiz, jahan hahafa katha dÁ ba$ kana. Noko cetan, jwsti ba$ rÁfkate, ÅkÅn ninwzge mÅnÁgÁzkana je rajghwriwko dÁ sÁmaj lahantiren >hikwdarkoge. MÅnkhan Åntere hà HÁf sÁmaj dÁ artÅxge vur calazkanre ÁkÁebon dÁskoa? Tehev hwbi] hà HÁf hÁpÁnko dÁ jÁm-vu, kicri]-khwṇ`½wz, ofaz-duwr ar ran-murgwn lwgix dÁbon hae haeozkana. Abo dÁ Ál-pafhao sÅ]te hà w`igebon tayÁmgea. Daz, bijli ar sÁfÁk reaz dÁ oka thage ba$ vamÁzkana. Hasa-bhasa ar wricwli-lÅgcar dÁ vindirko ha`a[ cabakeda. Aboaz jumi-hasare w`i lekan kwd-kwrkhana ar koela bhurwgÁz karÁnte, hÅndÅ >uku] gÁzkate oka dig-oka `ahar cÁbon wpir adÁzkana. W`ibon nacar idien reaz ÅkÅn mix>Ånge ji¹Åx swbud jÅ nÅ hwli HÁf hÁpÁnkoaz lekha (census) dÁ w`ige kÁm idiakana.

   Jhar lekate Åṇ`Åkhan ninwzge mÅnÁgÁzkana jÅ atÁ-`ihwtren hÁfkoma Cando bhÁrsa. Mix lapÅx daka ar sotoz sumu$ ji¹i bavcaote onkoaz dinma calazkantako; tqhq sÁmaj lahanti lwgix jahanaz cekae reazko hudis-gaṇ`Ána. Inwkate cwkriwkoaz halÁtmabon vÅlkex. Onkoma sÁmaj khÁn ji¹Åxtegeko ‘bhaṇ`an’ adÁzkan. Onkore jwsti bhÁrsakate hà kwmi dÁ ba$ hoyoza. Mucwxre, sÁmaj lahantiren >hikwdar mÅnÁgÁz rajghwriw hÁfko hÃbon vÅlkexkoa. Judi onko hà akoaz kwmi dhÁrÁm mÅnkateko kwmi lekhan, pasÅ] aboaz unwz bwfi] halÁt dÁ ÁhÁ hoekÁza. Onate mÅnÁgÁzkana jÅ ivgev kÁmjÁrge khan, dhÁrage jÁtÁ hÁfteko posfa-ma$galivgea. ‘Iv’ dÁ lelha, boka ariv kufhiwgea. Iviv bokagete e>azko hà iv dÁ bokako benao dafewvkana. Ar Ånte mÇx tahÅn tulu] gha`lazrev dÁn, m* tahÅn tulu] sea jinisiv jÁm ar mwti tahÅn tulu] boge-bwfi] bwv pachao dafeaz khan dÁ gÁ] ba$ khwniv cekaza. Apnaraz dÁs dÁ tisge bwv kwbuleda. Iv dÁ jaoge ivaz gujuzren dusidar dÁ ar e>azkorev `a$ >hela bafaexa. Æṇ`Åkhan w`i mÃvjte swbitena jÅ ar jqhqe dÁ ba$ bickÁm ‘Ivaz Gujuzren Dusidar dÁ Ivge’.

Twrik : 23 Marc, 2013