Thursday, 20 August 2020
HAERE MAENO!
Hae Maeno! Cedak̕ amge?Amge cedak̕?Aeno̱m-kajo̱r dibi saj,Muluc̕ mẽ̱t̕hã gạwic̕ dilại,Jhalak amak̕ ńe̱lte,Bijli Rạni so̱ro̱mko̱k̕ae.Cedak̕ amgem haṭa?Jio̱n jharna, jio̱n juḍạsi,Jio̱n dak̕, ạmrit jo̱l?Haṭ-baṭ, mela-ṭhela,Pata-chata, dibi-kạli,Ar bo̱l gatek̕ ṭạṇḍi hõ̱.Cedak̕ amgem haṭkok̕a?Digdhạ meṭaotińme Maeno!Am lasãṛhẽ̱t̕ Jio̱n dak̕? Ar se̱Jio̱n dak̕ge am bhorsa?O̱ko̱eṭak̕ben so̱ro̱sa Maeno?Amge se̱ Jio̱n dak̕?Re̱ṅge̱c̕ kan, kisạ̃ṛ kan,Kãṛã ar se̱ gujạ,Bachnao bạnuk̕ e̱se̱l-he̱nde̱,Jo̱to̱ amren o̱ndata.Cakha-cuṇḍuc̕ me̱lo̱t̕ate,Emok̕aem hare̱-phare̱,Ạ̃ṛti bạnuk̕ cakha cara,Am ńe̱lte Jio̱n dak̕, ar se̱Jio̱n dak̕ge sebelen?Ma se̱ Maeno bho̱ṅạńme.Ma se̱ Maeno jado̱ạn̕me.Kuṛi, go̱ ar chạḍwi,Nanan ruptam base̱?Gharõ̱ńj ạsul ṭhikạ,Amre aka menak̕.Jo̱k̕-raca, isin-basaṅ,Arhõ̱ no̱te̱ bale belteń,Ho̱bo̱r-dipil hạni tora,Jio̱n dak̕an caṇḍa cạṇḍi.Ḍipṭi amak̕ ajhãṭgea,Ạpsar kho̱n hõ̱jhõ̱ńjho̱ṭgea.Ce̱t̕iń kulim Maeno?Amak̕ hanaso, amak̕ jala,Bańjha he̱re̱l iń bạń baḍae,Nãwãnkoko darae hanaso.Kạbiak̕ ko̱lo̱m ṭhoṇṭa,Rạput̕en Maeno,Ańje̱t̕entae kạli.Ro̱ho̱ṛ kagatre,Ar baṅge o̱lo̱go̱k̕kan,Amak̕ jibo̱n do̱ro̱so̱n!Calak̕-calak̕̕̕̕̕̕̕̕̕̕̕̕̕̕̕̕̕̕̕ jivi te̱nen,Hanko -Purub, pạchim, uttạr, dạkhin,Barnao ạcur cạriokoṇḍ,Tuṛi do̱ho̱e jaega bạnuk̕,Okare bạnui Maeno,Okare banuk̕ Jio̱n dak̕.Haere Maeno!Haere Jio̱n dak̕!Abenge Pilcu,Abenge Liṭạ,Abenge porodhol.Oka ḍaharben sotok̕ idile?Abenge ma uduk̕aleben.
Wednesday, 19 August 2020
Tuesday, 4 August 2020
यह कैसी विडंबना?
कोई कल्पना नहीं, परंतु आँखों देखी घटना है। बचपना था। पर उस समय की याद आज भी तरोतजा है। तब हमारा समाज कैसा था और अब किस मोड़ पर है, लेखक को अपने विवेकानुसार अच्छी तरह पता है। इस पर किसी का मतभेद होना स्वाभाविक है। खैर, समाज सुधार का बागडोर तब भी राजनीतिज्ञों के हाथों था, और आज भी उन्हीं राजकुमारों के हाथों सुपुर्द है। किसी भी सामाजिक संस्थाओं को तब भी और आज भी कोई घास नहीं डालता है। तब खासकर संताल परगना में ‘जोड़ा बैल’ और ‘मुर्गा’ के बीच राजनीतिक द्वन्द था। माराङ गोमके ने आदिवासियों को पता नहीं कौन-सी घुट्ठी पिलाई थी कि लोग अलग प्रांत के लिए अत्यधिक मदहोश थे। कहीं भी माराङ गोमके का भाषण होता, लोग ‘ताबेन और सा़तु' बांधकर’ दूर-दूर से चले आते थे। इतनी भीड़ होती थी कि सभास्थल पर तिल रखने के लिए जगह नहीं होती थी। तब जनता भी सा़ेहराय नृत्य करते हुए अपना मताधिकार का प्रयोग करने हेतु पोलिंग बुथ तक जाती थी। पर कुछ ही वर्षों के बाद किसी राजनीतिक दांव-पेच के कारण उस मुर्गा को चखना कर दिया गया। झारखण्ड पार्टी दो बैलों के साथ जुड़ गई। आदिवासी जनता इस बारे में अनभिज्ञ थी।
संताल परगना के लोगों ने तब ‘जोड़ा पत्ता’ में खूब खाना खाया। लेकिन जल्द ही ‘जोड़ा पत्ता’ भी फट गया। अब संताल परगना में एक राजनैतिक सूनापन-सा छाने लगा। तब उसकी भरपाई हेतु आंधी-तूफान की तरह एक बावंडर आ गया। यह कोई 1972 की घटना है। संताल परगना में एक ऐसा महाबलि का उदय हुआ था, जो पेड़ को हिला दे, तो उनसे रोटियों की बरसात होती थी, जल के अंदर मोटर साईकिल चलाने की कूवत थी और तो और उनपर चली गोलियां सब पानी बन जाती थीं। उनपर किसी तरह का कोई भी प्रहार असर नहीं करता था। और इस तरह धान काटो व महाजनों के विरुद्ध आंदोलन अपनी चरम स्थिति को छू गई थी। तब जनता ने भी नई आस के साथ उनका खूब साथ दिया। लोगों ने अलग प्रांत को ‘संजीवनी बूटी’ मान लिया था। जनता ने अपना सब काम छोड़कर उनका खूब साथ दिया। इस आंदोलन में न जाने कितनों की जानें चली गईं, कोई हिसाब नहीं।
और इस तरह 15 नवंबर, 2000 को झारखण्ड के आदिवासियों के लिए एक नई सुबह आई। ऐसी सुबह जिसमें एक नये अलग झारखण्ड राज्य का उदय हुआ था। नये राज्य का उदय होते ही कुछ लोग बालू फांकने के लिए अपनी बोरियां समेटने लगे थे, पर किसी ने बड़े भाई समझकर उसे अपने पास ही पनाह दे दी।
नये राज्य का गठन किए आज 20 वर्ष भी बीत चले। पर संजीवनी बूटी भी काम न आई। खोदा पहाड़ निकली चुहिया, वह भी मरी हुई। आदिवासियों की आस पर पानी फिर गया। मुल्ला की दौड़ मस्जिद तक। जनता अब किंकर्तव्यविमूढ़ है। आइए इसका कारण ढूंढ़कर समाधान निकालने की कोशिश करते हैं।
Monday, 3 August 2020
AŃCAR DO̱TAM MẠILẠKEDAE
Tuesday, 7 July 2020
CEDAŃ DO̱SE KUṚI?
Dại kan co̱m mại?
E̱nte am do̱ kuṛi ho̱po̱n.
Rit kan duniạ reak̕,
Amaṅ nana rup nana ro̱ṅ,
Ạgulemre dada-hili,
Idilemre didi-teńaṅ,
Me̱nkhan, am
Abhran kanam,
Gharõ̱ńj, so̱maj ar disạm,
Amge sirjo̱niạ Pilcu buḍhi.
Am be̱go̱r mit̕ buḍạk̕,
Gharõ̱ńj oka hõ̱ baṅ laṛaok̕,
Onate amaṅ go̱no̱ṅ,
Hirạ-muti kho̱n hõ̱ bạ̃ṛti,
Bạ̃ṛti ar bạ̃ṛti...ar bạ̃ṛti...!
Onkan bạ̃ṛti go̱no̱ṅan dho̱n,
Ińaṅ ti kho̱n uḍạu ado̱k̕,
Cedak̕ bạń rag,
Cedak̕ bạń ho̱mo̱r halaṅ?
Am khạtir, am rạkhim khạtir,
So̱maj rilạmala, disom khạtir,
Ceka do̱sledako hapṛamko?
Ceka ghạṭledako purkhạko?
Baro̱ dolan gaṛ, baro̱ jo̱ṛ sagaṛ,
Mit̕ ńindạte, mit̕ likre lagakedako,
Jạtgeko bo̱to̱rada bhạire bhại,
Gaṛ do̱ bako dayawat̕,
Bhạire bhại Madho̱ Sińak̕ bo̱to̱rte,
Bhạire bhại gaṛ do̱ko bạgiadare.
Nitoṅ hạni po̱rer culhạ,
Curạmare o̱k̕o̱ṅkan,
Saṛ tahe̱n bhorge ńe̱le̱-dumur,
Inạkate do̱ mo̱so̱t̕ ńũruk̕.
Ragạń, ho̱mo̱rạń am lạgit̕,
Daṛe katha bạnuk̕ iń ṭhen,
Amge hirạ muti, Maenomạti,
Ińaṅ katha bujlere RAN,
Ar baṅkhan do̱ SAHAN.
Tuesday, 30 June 2020
Johar, Johar, Johar Hul Johar!
Johar, Johar, Johar jo̱to̱ko,
Johar Subạ Ṭhạkur!
Johar sanam mãyãm gohako!
Joharak̕kanle apeak̕ dil, daṛe ar
Johar apeak̕ disom dulạṛ.
Sabad bạnuk̕ ale ṭhen,
O̱bo̱ren alaṅ aleak̕,
Ko̱lo̱m ṭhoṇṭa rạpuťen,
Sạmud kạli hõ̱ ańje̱ťen,
Apeak̕ mạhima o̱ho̱ge lạilen,
Ape dọ Boṅga lekan ho̱ṛ,
Ape do̱ sạrige so̱no̱t ho̱ṛ,
Jọi jitkạr ape mãyãm gohako!
Ghurạ phiri dhạrti ạcur ruạṛen,
Ale menak̕le baba arhõ̱ e̱ṃḍe̱ge,
Okare do̱ baba apepe thamgạḍilen,
Ape kho̱n hõ̱ aleak̃ halo̱t,
Ar ce̱ťle lạia Baba?
Serma duạra kho̱n,
Mẽ̱ť pe̱re̱c̕mape tạṅkhikange,
Haere Babale kalaṅ ḍolaṅen.
O̱kte̱ reak̕ge phãk menak̕a,
Bakhan bạnuk̕ ce̱ť hõ̱ begar.
Hẽ̱, me̱nkhan lạire lajao,
Ape do̱ ho̱k lạgiťpe dãṛẽ̱yena,
Ar ale do̱ be̱ho̱kle ho̱bo̱rakada.
Johar baba, bańcaokalepe!
संघर्ष करना आसान है पर उसके द्वारा प्राप्त होने वाले फल को संभाल पाना कठिन है यह जगजाहिर है कि कोई भी चीज हाथ में आने के बाद उसकी कीमत शून्...
-
संताली साहित्य का भविष्य यह सौ प्रतिशत सच है कि संतालों में संताल हूल-1855 तक एक भी पढ़ा-लिखा व्यक्ति मौजूद नहीं था। तात्पर्य यही है कि किसी ...
-
हमारी पहचान है या विनाश की फाँस? अगर दुनिया में लिपि ही किसी समुदाय विशेष की पहचान होती, तो आज अंग्रेज ही दुनिया के महामूर्ख कहलाते। यही वे ...
-
अदृश्य समस्याएं मंगरु आज जितना उदास है, शायद ही वह पहले कभी हुआ हो। वह अत्यंत दुःखी है। दुःखी इसलिए कि अब तक जिस गति से उसके समाज को शिक्ष...